Autoři

Ivana Chřibková

Ivana Chřibková se narodila ve Štěpánkovicích na Opavsku. Po studiích na střední škole začala pracovat pro kulturní rubriku opavského týdeníku Kamelot. Později pro deník Svoboda v Ostravě. Po práci na několika charitativních projektech se rozhodla přestěhovat do Prahy. Dostala místo redaktorky týdeníku Ano televize Nova. Na Nově potom zůstala ještě dalších deset let. Z pozice redaktorky printového týdeníku postoupila na pozici redaktor webových stránek televize, které úspěšně spolurozvíjela až k dnešní podobě. Z pozice redaktorky povýšila na pozici editorky, která online zpracovávala první reality show České a později ČeskoSlovenské SuperStar a také ostatních pěveckých show. Později se stala šéfredaktorkou redakce webu nova.cz. Po online kariéře dostala nabídku pracovat jako producent a scenárista pořadu Volejte Novu. Vytvořila novou podobu pořadu tak, jak jej znáte z televizní obrazovky dnes. Po všech těchto zkušenostech se rozhodla kariéru na Nově ukončit a změnit svůj dosavadní život. Přestěhovala se do španělské Andalusie, kde napsala svou první knihu. Dnes žije ve městě Leeds v Anglii a momentálně se věnuje práci na další knize.

Knihy autora

více o knize

Luize je 14 let a má pocit, že celá její existence je omyl. Pro matku je přítěží a otec, který od rodiny odešel, jí pouze jednou za rok pošle k narozeninám e-mail. Žije ve městě s příznačným jménem – Hrob. A z Hrobu, jak říká její matka, je třeba se vyhrabat. Luiza je ve věku, v němž se dostává na nejdůležitější rozcestí svého života. Je proto zařazena do zvláštního programu Recyklace mrtvých osobností, ve kterém se vybraným lidem zjevují historické osobnosti, aby jim pomohly v jejich náročné životní etapě. Luize v jejím dospívání dělají doprovod neviditelní Stalin a Němcová. Mají za úkol provést ji cestou mezi dobrem a zlem a pomoct jí najít vlastní názor a směrování.

Cesta z Hrobu je humoristický román o tom, že naše děti nebudou nikdy tak dospělé, aby nepotřebovaly rodiče, ale rodiče zároveň nemusí být jediným ukazatelem toho, co jejich děti dokážou.

více o knize
Automobilová nehoda, při níž hlavní hrdinka Anna narazí do betonového odpadkového koše v majetku hlavního města Prahy, způsobí dvě věci. Uvědomí si, že žije tak pohodlně, až přestala vnímat detaily kolem sebe. A zjistí, že naprosto o nic v životě neusiluje. Před sebou vidí jenom dvě možnosti, buď to změní, nebo ne. A ona se znovu rozhodne skočit. Závěrečná část zábavné trilogie o jedné obyčejné holce, která nechtěla žít obyčejný život.
více o knize
Anna - nosí kabát po babičce, spí ve spacáku ve sklepním bytě, jehož výhled z okna nenabízí víc než kotníky kolemjdoucích a psí zadky. V kufru má svetry proti listopadovému chladu, dopisní papír a srolovaný příbor v utěrce, jako když byla malá a jezdila s rodiči stanovat. Z rodné vesnice do hlavního města přijela proto, aby zjistila, jestli pořád ještě utíká od minulosti, nebo si už plní své vlastní sny.

Koupí si mapu Prahy, vydá se poznat hlavní město a najít si práci. Do cesty se jí postaví Bořek, Naďa a Vlasta, ale stojí v ní také někdo z její minulosti, u koho není jasné, jestli půjde s ní, vedle ní, nebo z cesty úplně sejde. Zásadní vliv na směr jejího života má ale neznámá dáma z tramvaje, která, aniž by měla sebemenší tušení, navždy ovlivní její život.

Krátké kapitoly rychle posouvají děj, jsou plné obyčejných příběhů s neobyčejnou dávkou sebeironie a humoru. Kniha Když to tam není, tak to tam nehledej je volným pokračováním autorčiny prvotiny Suchý hadr na dně mořském, kterou pozitivně hodnotili nejen čtenáři, ale ocenila ji také kritika.

více o knize
Neuměla šplhat. Chtěla být prodavačkou jako teta Bedřiška s velkýma prsama. Nenáviděla kostel, do kterého musela chodit, a nechtěla vodit svého bratra do školky, protože byl tlustý a do punčocháčů jí s ním museli pomáhat ostatní. Měla ráda knížky a nechápala, proč ostatní ne. Měla jiné zapínání na školní aktovce a myslela si, že to je ten důvod, proč jí do její oblíbené knížky malují kosočtverce. Krátké kapitoly, vtipně odrážející dění na vesnici, trampoty dospívajícího člověka i těžké soužití s rodiči, kteří se vzali pouze a jenom kvůli vesnickým konvencím, nicméně ukazují, že je možné život brát i z té veselejší stránky. I když si na ten okamžik někdy musíte chvíli počkat. To, co se v jí dětství zdálo jako fakt a v patnácti vypadalo jako špatný sen, v osmnácti přerostlo v něco, kvůli čemu stálo za to sáhnout si na život. Na samotném konci však zjistíme, že na každý problém existují pouze dva úhly pohledu. A ten pozitivní vyhrává.